Jiří Oktábec V kalendáři je zapsán víkend přelomu listopad-prosinec roku 2025. Čeká nás plzeňský závod u Boleváku. Každoroční zkouška našich otužileckých dovedností a toho, co vydržíme. Prostředí je krásné, velký rybník se zázemím, pláží, pozvolným přístupem do vody a dokonce i molomá. Co je tam to ale? Nevyzpytatelné počasí a podmínky. Fakt toho, že je pořádán vždy na přelomu listopadu a prosince, naznačuje, že počasí může být značně proměnlivé. Ano, zažili jsme tu v minulosti slunečné takřka jarní dny s vodou kolem 6 8 stupňů, což v tuto dobu je velmi příznivá teplota, ve které si, ale otužilec nevyplave otužilecké stupně. Jednou jsme si tu sahli i na dno. Mrznoucí déšť se sněhem, vítr, vlny a trať, která byla delší než avizovaných 250 m (500 m, 750 m, 1 km)… A co letos? Asi takhle…
Naše původní výprava se stahla na 3/5 týmu. Radka a Michal ze zdravotních důvodů nestartovali. Nakonec jsme od krámu startovali ve složení vůz A: Petr, který závod spojil s každoročním školním srazem a vůz B: já. Ve voze C jel Honza z Příbrami. Startovali jsme klasicky kolem 8:00 ráno, tak abychom se dostali na registraci včas – ze začátku. Plzeňský závod je pověstný svou pohostinností před začátkem. Cesta utekla vcelku rychle. Dojeli jsme včas ještě před začátkem registrace. Dostává mě, jak se už po těch letech navzájem poznáváme s pořadateli. My jsme defakto stále stejní usměvaví nadšení (zprvu), pak nervózní trémou. Pořadatelé jsou vstřícní, vtipní a trochu nervózní, aby vše klaplo. A klape to stále dobře. Jen letos vsadili na dodavatele sádla na chleba, který to pojal průmyslově po svém a koupil v krámu sádlo zabalené v papíru tak jak jsme zvyklí na máslo. Což účastníky, kteří si chtěli ještě na poslední chvíli obalit těla teplodárným tukem zevnitř, nepotěšilo. Dokonce i ženy pořadatelského týmu nešetřily kritikou, že příště si tu pomazánku musej udělat samy.. Tak jsme s Petrem, při čekání na Honzu, obalovali jinými ochutnávkami.
Po registraci jsme byli naraženi čísly na záda a rameno. Trochu jsem doufal, že na fixu budou narážečky trochu tlačit, aby mě na zádech fixa poškrabala. No moc netlačily. Líná huba, nepoškrábaná záda. Příště no… Po označení jsme si ještě u stolu – už i s výpravou vozu C – dohodli strategii závodu, která kopíruje naši závodní vizi stylu START-CÍL.
Cesta z restaurace na místo závodu opět trvala asi 10 minut pěšky přes zazimovaný bikerský trailový lesoparčík, kolem pár kiosků z nichž byl překvapivě jeden v provozu. Počasí se vybarvovalo. Bylo polojasno a taková lezavá zima. Posu te sami. Oficiální měření ukázalo: vzduch 2,3 °C a voda vcelku pěkně osvěžujících 3,3 °C. Vzhledem k tomu, že před naším příjezdem při přípravě trati dle všeho byla voda částečně zamrzlá z předchozích mrazivých dní, trať byla vcelku lehká. Bóje byly rozmístěny v úsečce, kde na každém konci byla jedna bój a přibližně na konci 1/3 se pohupovaly dvě bóje naznačující šíři plavby, aby se při okruhu plavci nesráželi. Počet kol byl vcelku jednoduše stanoven: 100 m – podél břehu (jedna šíře), 250 m 1x okruh, 500 m 2x okruh, 750 m 3x okruh 1000 m 4x okruh. Původně jsme měli plavat 500 m, nicméně okolnosti předchozích dní nás donutily se stahnout do naší královské tratě 250 m. Obavy o přežití byly silnější než motivační hesla k pokoření 500 m mety. Jako vždy se startovalo postupně od nejdelších tratí po nejkratší. Stovkaři jako první. My tedy čekali na svou finální rozplavbu. Čekání se vleklo, protože se protahl start kvůli zdržení záchranářů – bez nich se závod nesměl odstartovat. Zdržení nakonec čítalo 45 minut. Mezi tím jsme s Petrem dali v místní vytopené restauračce čaj. Nabrali jsme teplo a čekali.
Nakonec čas utekl jako vždy rychle a neúprosně. Všichni jsme se připravili a utužovali dohady, jestli nastoupíme z mola po žebříčku nebo z pláže postupně. Vzhledem k tomu, že voda byla ostrá jako břitva, já jsem trochu zapochyboval o vhodnosti nástupu z mola. Jednak tam byla většina startujících a jednak mi nevyhovuje lézt do vody po žebříku. Šel jsem sám – spolu s některými borci jiných týmů – z pláže. Petr a Honza nastupovali z mola. Start! … voda byla jako opět pocitově velmi velmi osvěžující. Ale magická minuta a půl milosrdně zdřevěněla údy a vše probíhalo už v klidu.. dech zhluboka plynul z a do nitra mého ponořeného těla, které jelo v rytmu prsou paní radové. Petr a Honza jako vždy daleko předemnou. Stejně jako ony vymezující bóje. Míjím dvojici vymezujících bójí, otočka předemnou, klopím otočku hezky opodál od bóje, abych nepokopal a nebyl pokopán. Ano neženu se nikam trhat rekordy. Jak říkám každému, že v ledové vodě umí rychle plavat každej, se držím hezky při kořenu chvostu naší rozplavby. Ještě před cílem mě míjí jedna splašená žena, která nahradila prsa vcelku rychlým kraulem. Cílové plácnutí do brány, lok bolevecké vody jako vždy a pak už v klidu a pohodě opět vystoupit na pláž. Bohužel místní pláž je písečná. Nevím jak ostatní, ale pro mě jsou písečné pláže utrpení. Nechápu jak to někdo může považovat za romantické až náruživě svůdné na různé hrátky. Co může být horšího než písek všude, který nemilosrdně drsně překáží jak v létě tak te v zimě? Zlaté šutry v Chorvatsku!
Výsledky nebyly sice na bednách pro náš tým, nicméně jsme se celého výkonu zhostili velmi dobře. Výsledné aktuální umístění týmu a všech nás po tomto závodě uvádím pro přehlednost níže.
Dalším naším počinem bude tradiční závod v Praze ve Vltavě, 26. 12. 2025 naproti Národnímu divadlu na Slovanském ostrově. Doufám, že Vltava bude bez nemilosrdně silných proudů.
- A. Tým:
Z celkového počtu 84 týmů v ČR je náš tým ObeKluOtu (ObeKO) na 30. místě s počtem bodů 520, počtem startů 11 a počtem plavců 5. - B. Radka:
V kategorii ženy 40–49let z celkového počtu 59 ks, s celkem 104 body, výkonovým stupněm č. II na 31. místě. - C. Petr:
V kategorii muži 40-49let z celkového počtu 91 ks, s celkem 161 body, výkonovým stupněm č. II na 32. místě. - D. Honza:
V kategorii muži 30-39let z celkového počtu 37 ks, s celkem 114 body, výkonovým stupněm č. II na 18. místě. - E. Michal:
V kategorii muži 30-39let z celkového počtu 37 ks, s celkem 54 body na 23. místě. - F. Já:
V kategorii muži 40–49let z celkového počtu 91 ks, s celkem 141 body, výkonovým stupněm č. II na 34. místě.
Pokud porovnám výsledky po minulém závodu, vidím nárůst plavců v každé skupině a tím pádem velmi pěkná umístění vzhledem k celkovému počtu členů každé skupiny. Zkusím to črtnout v příští kapitole do tabulky, kterou budu doplňovat.
Ještě bych rád zmínil, že k dnešnímu dni – 12.12.2025 – je nás už 6! Přidal se k nám otužilec z Hořovic, Lukáš Němeček. Přivítáme ho na jednom z našich tréninků a do Prahy už pojede s námi.
Všem našim sponzorům, fanouškům, podporovatelům a sledujícím děkujeme za přízeň a zveme do sváteční Prahy k Vltavě!
