Naše účast v Holoubkově v sobotu 18. 12. 2021

V sobotu 18. prosince, roku 2021 se konal dlouho očekávaný plavecký závod v Holoubkově na místním rybníce za pořadatelství R.O.H. (Rybníkářek a otužilců Holoubkov). Je to historicky 2. akce kam jsme se jako neoficiální nezapsaný (zatím) klub přihlásili. Konkrétně já, Jirka Oktábec, Petr Pabouček a Honza Masopust.

Těšili jsme se na to už rok a něco a řádně jsme se na tuto akci připravovali. I Ráďa nás v tom podporovala vyprávěním jak a koho tam zná a s kým se o účasti bavila naposledy když s Petrem plavali 26.12. na Vltavě.

Ráno jsme si dali odjezd z Obecnice kolem 9:00 ráno. Bylo domluveno, že už nebudeme v 6:06 trénovat, že pojedeme naostro bez rozplavby.. Uvidíme… Honza s rodinkou dorazí o něco později… registrace mezi 9:00 – 11:30 (tuším) … takže jsme to měli v klidu a pohodě…. Petr mě vyzvedl a jeli jsme jako správní obecničtí přes Zaječov.. 😉 SMS odeslaná, propustka přišla… takže vše ok bez stresu.

Do Holoubkova byla cesta za chvíli za náma… počasí nás z Obe provázelo polojasné a vlejvalo nám teplo a optimismus do žil.

Holoubkov, malé městečko nebo větší vesnička… taková Obecnice s 2 panelákama a hustym rybníkem. Přijeli jsme mezi prvními … zaparkovali u rybníka, prohlídli a navázali kontakt s místními pořadateli, zjistili, že voda má (!!!) 2,7 °C a vzduch dle ofiko měření někde kolem 3,1 °C. tzn. průměrné podmínky našeho tréninkového rozpoložení… s jedním rozdílem je to ve dne.

Zkušenost praví, že to bude jednodušší… uvidíme. Po zjištění kde je jídelna s registrací se tam vydáváme – já, Petr a jeho Krýša.. Cestou míjíme náhrobek 4 vyhaslých životů kdy se v 60. letech 20. století utrhla hráz s tankem při přesunu mezi jednotlivými vojenskými újezdy. Odkaz na informaci k této události je ZDE.

V jídelně, kde probíhala registrace nás uvítali nejprve Covid-19 testem. Vše negativní. Přesun k registraci, kde nás překvapili 2 věci: jednak, že mě poznal pořadatel s tím, že jsem prej byl i v Plzni na Boleváku (ano… opravdu jsem tam byl a on mě poznal – nechápu já takovej nenápadnej, tichej a plachej)… nooo a pak fakt, že jsme se mohli přihlásit na trať 250m …. Petr hned využil a kejvnul (byl předemnou)…. já se nenechal zahanbit a také jsem se přihlásil na 250m.

Sedli jsme si, vychutnávali čaj … Petr chleba se sádlem a cibulí … Krýša nějaký ty bábovky …. pak dorazili Honza s rodinkou… také negativní také přihlášený na 250m … 😉 bylo to v cajku.

Šli jsme se projít zpět do centra dění … trochu vychladnout a nasát atmosféru a informace co a jak se kde dělá. Petr využil situace a koupil si od pořadatelů pivo s tím, že v nich podpořil domněnku, že opravdu měli dát stánek s pípou a pivem.. děti si hrály … my sledovali a procházeli se.

Ještě jedno překvápko… měli jsme nárok na čip a číslo na těle.. 🙂 všichni označeni a čekající na začátek 1. rozplavby na 250m v 13:40. Času dost.. ještě hodina a něco. Jdem na oběd. Salát s řízkem… výborný… všichni – 98% účastníků – mělo nejspíš naplánováno obědvat až po plavání. My z Obecnice jsme to pojali tak, že se přece obědvá kolem poledne.. tak jsme se naobědvali před plaváním. Probrali jsme, že kdyžtak zakrmíme ryby v rybníce…

Oběd jsme vdechli a přesunuli se do centra dění.. tam doplavávaly rozplavby na 750m … už jen 500m a my. No … vychladli jsme slušně, trochu jsme si začli říkat (asi trémou nebo čím nevím), že jestli jsme to nepřehnali… přece jen 200m jsme naposled plavali někdy v listopadu…. utěšovali jsme se teorií lehkosti plavání ve dne a také, že se nesmíme ztrapnit před všema lidma a že to vlastně dáme a nic na tom není. Ano povzbuzovali jsme se obdobně jako za Járy Cimrmana výprava na severní pól vyprávěním o požáru Národního divadla, teplých krajích, spále a podobně….

Přišlo to… vlezli jsme do vody … neřezalo to jak ráno v koupališti, ale 2,7 je 2,7… odstartováno a plaveme …. jako 2 věci… netopýří efekt hadr.. vlnky nám šplouchaly vodu do xichtů neskutečně… Honza hrábnul do lopat a uplaval mezi peloton prvních plavců …. někde 3. nebo 2. v pořadí…. my s Petrem spolu s pár profíkama v zadní části skupiny … musím říct, že jak jsme se trochu pochybnostmi zviklali, čekal jsem to horší. Teď ruce jsem cítil a řezání se dostavovalo až ke konci trati u labutího obeplutí. Petr říkal, že 500m bude nejspíš jeho strop.. myslím si to samé. Ale třebas to překonáme. V hlavě mi buší myšlenky …. jednak, že se mi už nechce na WC (což asi trémou začlo hlásit a zimou se stahlo do nitra těla do teplejších krajin nejspíš) a jednak, že musim plácnout na tu bránu na konci. Už jen cílová rovinka… ano přiznávám, že jsem neplaval na krev co se rychlosti týče. Pojal jsem to tak, že vlastně plavání na rychlost je v tuto chvíli vlastně o tom, že to umí každej komu je zima.. tyhle zimní plavání by měly být o tom, kdo to uplave nejpomalejc.. 😀 nebo ne? No každopádně doplaval jsem, přežil jsem a vylez jsem po svejch… jo a nikdo mě naštěstí nevyfotil.. nevim jestli bych se chtěl vidět. Plácnutí do cílové rampy…. k tomu se taky váže událost. Říkal jsem si… až budu plácat nesmim zastavit nebo se potopim a určitě napiju… soustředil jsem se na to a samozřejmě když jsem vytahnul pravou ruku, kde jsem měl čip, došlo k takřka úplnému zastavení a noření pod vodu.. naštěstí ne úplně.. 😀 takže přesně to co jsem nechtěl aby se stalo.

Při vylejzání z vody bylo hodně příjemný to co bylo natažený na vlezu / výlezu do / z vody.. nějakej mirelon? nevim.. ale neklouzalo to a bylo to jako kobereček. Zjistil jsem, že Honza byl mezi prvními… Hustý. No sportovec vo tom ani potom…. po oblečení zase příjemné rozlití tepla… a pak nástup klepetice.. ale jako takovouhle sem ještě neměl. Petr s Honzou se převlíkali ve stanu já to vzal venku.. zas taková klendra nebyla … to co přišlo potom bylo jak z vyprávění Petra z Prahy.. jak se účastníci nemohli trefit párkem do pusy.. 😀 musím přiznat, že sem málem vylil čaj z kelímku jak se mi klepaly ruce a prsty…

No čekali jsme na vyhlášení. A ano, náš Honza doplaval na 1. místě (!) výbornej výkon … já s Petrem kolem 7 minut / 250m (Petr přesně 7 a já někde 7:16 tak nějak)…. Honza to měl za asi 5 min a něco.. fakt krutopřísnej výkon… a to v konfiguraci teplot, ve kterejch jsme takovýhle dálky netrénovali… jen 100m max. Ale dali jsme to! …

Nakonec jsme se rozjeli domů s vidinou 26.12.2021 a Memoriálu Alfréda Nikodéma v Praze. Už se těšíme…

Hned v neděli, 19.12.2021 jsme v 6:06 s Petrem na koupališti v Obecnici probrali dojmy a zkušenosti… a začli trénovat na Prahu. Bude to hustý… přihláška zní: 300m. Posunujeme se dál. 🙂 a uklidňujeme tím, že Vltava má přece krásných 6 °C .. 🙂