Jiří Oktábec Máme květen, měsíc, který je svým počasím velmi proměnlivý stejně jako jeho kolega duben. Už jsme si zažili letní teplo, které nám ohřálo vodu na takřka letních 12 °C, nebo přízemní mrazíky a teploty kolem nuly.. kdy jsou chvíle před vstupem do bazénu interně nazvané „otužování nasucho“. K dokonalému zážitku ještě chybí déšť, sníh a mlha. Ale už je to o tom, že pokud vydržíme těch prvních 30 vteřin, přivykneme si na tuto teplotu vody a plaveme dálky. Dokonce tento týden padl první 1 km, což je 20 bazénů. S Michalem jsme měli takový diskusní kiláček, který jsme prokecali a přišli na pár dobrých nápadů. Vyzkoušeli jsme si dokonalosti našich plaveckých stylů a zjistili, že máme co trénovat. Ještě, že je start sezóny až v půlce září. Fajn je i fanouškovská základna našich pravidelných tréninků v podobě manželského páru kachen, které pravidelně sledují o co se tam snažíme a když opravdu vidí jak přistáváme do vody, letí na Lhotu – nejšpíš na Rezervo.
Plavecký styl prsních dálek – vzhledem k časové náročnosti – nás nutí k zaměstnání mysli, abychom se ve vodě nezačli nudit. Mimo jiné se vymyslelo jak by se při takto monotónním plavání dalo odpočívat střídáním zavřeného jednoho, případně druhého oka. Pomocí této metody byl vymyšlen prototyp tzv. spacího plaveckého límce, který si plavec velkých dálek připne ke krku, nafoukne nebo čistě použije pěnovou variantu. Tento vynález je zatím ve fázi teorie, kterou jsme ještě netestovali. Nicméně až budeme trénovat na naši nultou „legendární dvanáctku“ mohl by se tento vynález vyzkoušet. Uvidíme.
Tohle květnové období mě ráno dost baví, protože už je vidět, slunce sice ještě nevyšlo, ale už se šplhá nad obzor, ptactvo zpívá, kachny randí a my plaveme po stovkách a natahujeme výkony jako kšandy. Vymýšlíme, pilujeme a plánujeme další plavání.
Já stále hledám vhodný druh plaveckých brýlí. Moje stávající jsou velmi nevhodné, protože jsou designované na plavce trochu odlišných rozměrů hlavy, obličeje a očních bulv. Tyto mou třiašedesátku obepnou tak tak.. a snaží se mi vymáčknout oční bulvy ven a nejsem schopný plavat a trénovat onen kraul, který jsem si dal za cíl do nástupu sezóny nasát a používat. Asi budu muset oslovit nějakého odborníka v obchodě plaveckým zbožím. Koketuju s myšlenkou jestli nevzít triatlonové, které jsou svým provedením vlídnější k očím standardního vesnického chlapce. No ještě pohledám a projdu pár učených rad.
Květen je i měsícem bájné rovnotepelnosti, jež se hojně objevuje zejména když je pod mrakem a nejsou přízemní mrazíky. Přece jen voda už se dere nad 12 stupňů a venku je často ta samá. To si pak nemůžeme stěžovat, že je nám zima nebo, že se budem teda jen dívat, protože je voda studená. Ne! Venku i ve vodě je stejně dobře a tím jak plavec plave, zapomene myslet na to, jestli mu je nebo není zima. Často se soustředí výhradně na to, kolik vlastně už uplaval, jestli se dobře otočí a jaký styl otočky zvolí. Není čas zdržovat se ještě myšlenkami na zimu. Zima už není.. Je skoro léto. Proto je toto mé nejoblíbenější období.
